Výživových směrů je dnes víc než kdy dřív. Půsty, veganství, keto, low-carb, clean eating, výživové testy z DNA, bezlepkové nadšení i návrat k dělené stravě. Někdo si například zuby nehty stojí za tím, že jedině bez masa se dá žít nejzdravěji. Jiný zase sází na tuky, další na extrémní disciplínu a nejeden z nás hledá ten malý velký trik, který všechny ty roky marného snažení vyřeší rovněž. Jenže co z toho opravdu funguje? Co je marketing, co davové šílenství a co už třeba vysloveně škodí? Parťačka přes jídlo Radka Vondráková, která pomohla zhubnout a změnit život tisícům žen i mužů, má jasno. O trendech tak mluví otevřeně, napřímo a s až mimořádně neobvyklou dávkou selského rozumu.

Stále stejná písnička: Půsty, extrémy i touha po zkratkách

Všichni trendy ve výživě sledujeme. Někdo po očku, někdo je má ve fokusu permanentně. I v tomto se každý z nás liší a záleží na tom, jaký životní styl máme. Trendy ve výživě pochopitelně sleduje i Radka Vondráková. Rozhled je přeci jen na místě a tak není divu, že některé trendy ji nepřekvapí a jiné se vlastně jen pravidelně vracejí jako bumerang. „To budou asi ty, o kterých nejvíce čteme. Půsty, veganství, vegetariánství, bezlepkové diety,“ popisuje. A k tomu dodává něco, co v dnešním zahlceném světě zní až nečekaně realisticky: „Vše směřujeme k cíli přijmout co nejméně kalorií, získat kalorický deficit a zhubnout.“

Nejen sama Radka Vondráková mnohokrát byla svědkem toho, jak se i bizarní metody umějí uchytit. Vzpomíná například na starý hit, takzvanou „tukožroutskou polévku“. „To se uvařil hrnec nějaké polévky a ta se jedla pořád dokola. Krásný příklad toho, jak každá změna stavování přinese nějaká výsledek, ať dobrý nebo špatný. Trendem byl, a možná taky ještě je, půst. Málokdo ví a uvědomuje si, že všichni půstujeme, přirozeně. Od večera do rána, proto také název „breakfast“. Večer poslední jídlo, ráno první. A to mezi tím je přirozená doba půstu pro tělo. Neznalci pak skočí do delších půstů a myslí si, že když 8h budou jíst cokoliv, tak je následných 16h bez jídla spasí a budou hubení.“

Ihned ale doplňuje: „Pro tělo je to tak strašná zátěž! Nejdřív mraky jídla, pak bez jídla. Já tomu říkám, že jsme tělu nevěrní. A je to opravdu tak, ono nám to vlastně i pak ukáže. Vzhled, to jak vypadáme, je vizitka toho, jak žijeme.“

Trend, který je k ničemu

Samostatnou kapitolou je pak trend, který se rovněž týká mnohých z nás. Funguje ale na principu vydírání sebe sama. Sami sebe vydíráme tím, že když už za něco jednou přeci zaplatíme, měli bychom se do toho pořádně obout, i kdybychom měli duši vypustit. To, že jsme ale v souvislosti s peněžní motivací sešli z cesty, bohužel nevidíme. To potvrzuje i úspěšná autorka projektu Pro sebe a pro nás.

„Ano, trend dobře jíst a hodně sportovat. To je taky vražedná kombinace. Maminka od prcka chce změnit své tělo, zaplatí si drahý jídelníček a k tomu dostane sportovní plán, jak kdyby měla trénovat na Olympiádu. Tím, že za to zaplatila hodně peněz, tak to prostě chce dodržet, protože přeci

„se na to za ty prachy nevyprdne“. A v tu ránu tu máme nespokojenou ženu, která hladoví a ještě je unavená z toho všeho pohybu. Takhle já to se svými klienty nedělám. Naopak. Já začínám jídlem. Až mi dokážou, a hlavně teda sobě, že se naučili jíst, zvládají přípravu jídla za pár minut, nikoliv hodin, pak se nám otevře prostor pro nějaký pohyb. Ale né proto, aby hubli, ale proto, aby byli zdravější. Já lidem vysvětluji důvod toho, proč se mají hýbat – aby to dělali pro zdraví, né pro hubenost. A to když pochopí, nikdy nepřestanou s péčí o sebe.“

Aktuality ze sociálních sítí

Zajímá vás, zda to, jak a co jíme, ovlivňují sociální sítě? Rozhodně zajímá. My jsme se na to proto Radky zeptali a ani v těchto vodách vás její odpověď pochopitelně nemůže překvapit. „Jasně, sociální sítě, reklamy. Jakmile se někdo pokouší už 20let zhubnout, pak se chytne všeho. Kdyby se teď vyhlásilo, že listy břízy mají zázračné enzymy pro hubnutí, budou břízy během minuty bez listů. Lidé nehledají pravdivé informace, oni hledají berličku, o kterou se mohou opřít a říct si: „Aha, tak proto já nehubla, tohle zkusím a zhubnu“. Ale už neřeší, zda to tak opravdu je. Nakupujeme produkty a informace jen pro hezkou reklamu a množství „lajků“, které u příspěvku jsou. Bohužel.“

Rostlinná strava

Poslední dobou se ohromné popularitě těší rostlinná strava. I na ni jsme s Radkou, která v jídelních vodách lidem podává pomocnou ruku, samo sebou zabrousili.

„Nemám nic proti. Sama jsem si tím před lety prošla. Možná mám špatný názor, ale taky se může stát, že za pár let se ty krávy už pást jen tak nebudou a nám nezbude nic jiného, než na tu rostlinnou stravu přejít. Proto je dobré, když i masožravci zapojí rostlinnou stravu a své trávení na to připrav. Háček pak vidím v tom, když se pro veganství či vegetariánství rozhodne neznalec. Přečte si pár článků, pustí dokument na Netflixu a je z něj přes noc vegan. Každá mince má dvě strany. Kdyby naopak viděl dokument proti rostlinné stravě, začne jíst masa 2x tolik. Vege strava je bohatá na tuky a sacharidy. Přeci jen avokádo, semínka, ořechy a různé masové náhražky jsou toho plné. To pak způsobí, že člověk, který skočí šipku do vege života, rázem přibere,“ přibližuje problematiku.

„Za mě tohle dělá dvě kategorie vege lidí. Ti, co do toho skočí, protože viděli dokument. A ti, kteří jsou vege z vlastního přesvědčení a nejlepšího uvážení a zároveň jsou to sportovci. Oni to pak opravdu „vysportují“. Ale běžný nesportující vege smrtelník to má sakra těžké. Obrací se na mě spousta lidí, kteří se stali vegany či vegetariány a přibrali. Ona i spousta výživových poradců takové lidí hubnout nechce, možná neví jak na to, anebo si uvědomují, že je to těžké. Já se toho nebojím a tu práci si s tím dám a výsledky jsou pak parádní. Lidi nepřemlouvám, aby začali jíst maso, pobavíme se o tom, někdy i zjistím, že oni vlastně sami neví, co je správné a jak tělo funguje. Nakonec dojdeme i k jiným závěrům v jídle a zkoušíme,“ doplňuje.

„Přistupuji k tomu s respektem. Prošla jsem si obojím, chtěla jsem to začít a zjistit. Pár let mi to vydrželo, ale benefity mi to nepřineslo. Naopak jsem zjistila, že jím více zpracovaných potravin a úplně jsem neviděla rozdíl mezi tofu a napíchaným kuřetem. Snad si rozumíme. Vše je to tak zpracované, že možná to kuře je na tom lépe. Ale zůstalo to ve mně. Když budu v restauraci a bude na výběr skvělý řepový burger, dám si raději ten, protože doma si ho neudělám, tak ať mám změnu. Pokud bych to měla stáhnout na hubnutí, tak pokud je vege člověk obézní a chce hubnout, má to těžké/těžší, ovšem né nereálné,“ dodává.

Clean eating

Směr clean eating je rovněž novinkou, když se na trendy ve výživě podíváme blíže. Ale ne novinkou jako takovou. V podstatě se dá říct, že je to trend, který byl objeven nově. Clean eating představuje snahu jíst co nejméně průmyslově zpracované potraviny a byl tu vždy. Kvůli nadbytku všeho jsme na něj ale s největší pravděpodobností časem úplně zapomněli. Tenhle klenot se nyní v plné parádě vrací a Radka Vondráková k němu říká: „Skvělé! To naše těla potřebují. Tady je má odpověď asi stručná, za to velice radostná – jen tak dál světe.“

Low carb a keto styl

„Pasé asi nejsou, ale konečně by mohly… Né, teď vážně. Mají co do sebe. Dokážou lidi zhubnout. Ovšem záměr máme jiný. Já chci lidi hubnout, ale zároveň je dělat zdravějšími a hlavně je učit, jak to v těle funguje. Chci je naučit jíst, né jen hubnout. Každý styl, který k tomu vede, i ten můj, je postavený na tom, že ubereme na sacharidech či tucích. Takže ledacos se z toho dá vzít, jen se to musí aplikovat lépe, s ohledem na životní styl lidí a taky na chutě. Nemůžeme člověku ze dne na den vzít jeho oblíbenou čokoládu nebo nedej bože banán,“ zasazuje do kontextu těchto letitých stylů Radka.

Vliv a dopady výživových trendů

Tipujete, že módní trendy velmi ovlivňují vztah lidí k jídlu a vlastnímu tělu? Pak tipujete velmi správně. Trend, který si zvolíme, se na nás rozhodně podepíše a jeho vliv pocítíme. Avšak ne vždy v tom pozitivním slova smyslu.

„Devět z deseti žen se nemá rádo, neví jak jíst, jsou ze všeho zmatené, nemají peníze na drahé rady a šílené diety. Neví kudy kam. Doma manžel, který jim řekne, ať už za to neutrácí, oni chtějí, další rada k nim doputovala a stále dokola. Proto jsem přišla na scénu já, abych tohle změnila a pomohla co nejvíce lidem, kteří chtějí zažít „konec kruhového objezdu“ a vystoupit tak z toho kruhu,“ popisuje provázanost autorka projektu.

Jako kontrast této problematiky tu pak máme vnímání toho, co je „zdravé jídlo“? A existuje vlastně něco takového? I v tom má Radka jasno: „Možná se to už ani nemění. Spíš konečně už lidí chápou, že neexistuje nic nezdravého. Po ničem nám noha neupadne, pokud je to v přijatelném množství. Voda je ok, ale vypijete ji 10 l najednou a zemřete. To je tak se vším. Jediné co bych viděla jako nezdravé je shnilé maso, hihi.“

Bezlepkový trend a počítání kalorií

„Co se bezlepku týče, je to trend. Podle ověřených informací je patrné, že člověku, který nemá intoleranci, lepek vůbec neuškodí, ale podle gusta… Znáte to. Určitě si člověk neublíží, když ten lepek vynechá. Může to udělat i krásné placebo a třeba danému člověku porostou lépe nehty. A počítání kalorií? Tak matematika a fyzika mluví v hubnutí jasně a řečí neměnnou. Ta čísla se očůrat nedají. I já u svých klientů (nemám to slovo ráda, raději píšu „Radky a Radkové“) za ně bajvočko kalorie počítám. Tady bohužel žádná finta není. Jen třeba já funguji jako ulehčení. Nemusíte si to počítat a skládat vy, ale udělám to já a své klienty čísly nezatěžuji, “ končí kolečko trendů Radka Vondráková.

Disciplína, technologie i dezinformace

I to jsou pojmy, které s jídlem v dnešní době úzce souvisí. Spousta z nás například neustále řeší, jak si vlastně udržet disciplínu v jídle, ale neztratit radost, kterou by jídlo mělo být. Radka Vondráková vychází nejen z vlastní zkušenosti: „Spojit to. Udělat si z radosti v jídle disciplínu. Tak to mám já. Chci jíst pravidelně a vlastně se na to jídlo těším. A jak to? Jím taková jídla, která naplní pohárky chutí, jsou k užitku a zároveň k prožitku.“

A nové trendy co do technologií? Aplikace, chytré hodinky, sledování makroživin? Prospěšné nebo stresující? Opět se vše nese na vlně individuality. „Opravdu záleží. Jsou lidí, které to stresuje, naopak jsou tu lidé, kteří čísla rádi. Já osobně nosím chytré hodinky a i prstýnek. Ráda na tom sleduji, jak se zlepšuji ve spánku. Nesleduji své sportovní výkony, páč ty nejsou vůbec hodny ke sledování, ale spánek chci mít lepší a lepší, v něm vidím základ úspěchu,“ potvrzuje autorka tisíců jídelníčků.

Dezinformace pak také nejsou něčím, co by Radku Vondrákovou vykolejilo. Lidé s nimi za ní pochopitelně přichází a ona k nim pokaždé zaujme stejný postoj: „Lidé mi pošlou odkaz či nějaký leták. Smetu to ze stolu během minuty a vysvětlím, jak to ve skutečnosti je. Výhodou je, že většina autorů těch trendů chce jen čísla sledovanosti. Což pak i ten, kdo se na mě obrací, také vidí.“

Radka Vondráková nás v tématu ale pouští ještě dál: „Dost lidí se bojí slova „protein“. Myslí si, že to musí jíst jen proto, aby měli svaly a vlastně že po tom ty svaly rostou. Ty brďo, kdyby to tak bylo, tak je svět plný zdravě svalnatých lidí. Bohužel lidé protein znají jen z fotek, kdy vysportovaný člověk drží shaker s proteinem. Ano, sportovci, lidi z oblasti fitness, jídlu rozumí a jako první asi pochopili benefity proteinu/bílkoviny v prášku. To je za mě stále podceňovaná potravina mezi lidmi, kteří jsou, jak já ráda říkám, „běžnými smrtelníky v oblasti pohybu a jídla“. Možná protein jednou bude jídlem budoucnosti. Už je dost jídel v prášku, která naředíte s vodou a pijete. Coby ne. Doba je jaká já, a opravdu za chvíli třeba ta kráva na louce už nebude. Takže za mě je největší mýtus, že protein je jen pro lidi z fitka a že po něm rostou svaly. Kéž by to tak bylo - že po něm ty svaly narostou, nemusela bych jít za chvíli cvičit, hihi. Protein je tedy jídlo v prášku. Je to bílkovina, která je pro nás snadno připravitelná. Je to rychlejší než si uvařit kuřecí prso s rýží. Nic víc. Rychlovka, co nám dost pomůže.“

Problematiku nakonec uzavírá mýty, které se rovněž neustále opakují: „Mléčné výrobky zahleňují! Velká blbost, dávno už bylo dokázáno, proč to vzniklo a že to tak není. A další mýtus – diety dle krve. Pár lidí mi už napsalo, že oni jsou potomci sběračů a tak jí jen rostlinné produkty a bla bla. Promiňte, tady fakt musím napsat „bla bla“. Tady je strašně znát ta neznalost, neochota získávat aktuální informace.“

Správný talíř jako základ a pomocná ruka

„Spousta výživářů mi asi nedá za pravdu, protože jim tak vezmu práci, ale ano, existuje univerzální pravidlo. Nebo si to já myslím. Za mě je ideální talíř v poměru – hodně bílkoviny, méně sacharidů a ještě méně tuků. A pak je potřeba převod k inividuálnímu stavu talíře – kdo chce jíst co,“ podotýká Radka a mýtus o tom, že zdravý talíř neexistuje, tedy vlastně mistrně bourá. Opět.

A jak si do života pozvat ten nejlepší trend, který vůbec může být? Čili trend správného jedení a kvalitní životní styl? Radka Vondráková má jasno: „Najít si někoho, kdo vám to vysvětlí. Ten někdo ale musí být zcela „normální“, nesmí už k vám mluvit řečí fanatika, musí se vám ten člověk líbit – jak svým vystupováním, tak vzhledem. Ano, je to fakt důležité. Mám spousty holek, které si zaplatily radu od kulturistů a pak přišly na to, že ony vlastně nechápou naše PMS a problémy, proč nám manžel nepomůže umýt nádobí. Ten, kdo vám pomůže, musí být i dobrým řečníkem a zároveň psychologem. Ráda říkám, že je potřeba, aby ten člověk byl fakt ve své práci a ve vztahu ke klientovi přítomný. Ano, je to taková chvála na mě. Dělám to tak, jsem v tom přítomna, na každém mi záleží a někdy bohužel i více, než na denní kolem mě. Syn leze po stromech a já volám „Hlavně nespadni, teď se na tebe nedívám, musím jedné paní odepsat.“ Takže hodnoty priorit mám úplně jinde, někdy, ale jsem za to ráda. Právě to vede mě a mé klienty k parádním výsledkům, za které dostáváme pochvaly a obdiv. Takže opravdu to vždy začíná u toho, koho si vyberete pro pomoc.“

Barbora Klímová