Jóga je dnes všudypřítomná. Objevuje se na sociálních sítích, v nabídkách fitness center i v rozhovorech o duševní pohodě. Zároveň ale vyvolává otázku, zda jde jen o další módní vlnu, nebo o něco podstatnějšího, co reaguje na potřeby dnešní doby. S lektorkou jógy a zakladatelkou projektu NÁDECH V LESE jsme mluvily nejen o tom, proč se k józe lidé obracejí, co jim skutečně přináší a kde končí iluze vytvořená online světem a začíná reálný prožitek na podložce, ale pochopitelně jsme se lehounce dotkly i otazníků ohledně únavy či frustrace.

Ve světě, který je stále rychlejší, hlučnější a zahlcenější, potřeba zpomalení a návratu k vlastnímu tělu i mysli samozřejmě roste. Jóga se tak v tomto kontextu často objevuje jako odpověď na stres, vyčerpání a vnitřní přetlak, ale zároveň bývá vnímána prizmatem trendu a líbivých obrazů ze sociálních sítí. Jaká je však skutečná role jógy v dnešním životě a co od ní lidé vlastně očekávají, když přicházejí na první lekci? Na následujících řádcích se lektorka jógy Vendula Jelínková otevřeně zamýšlí nad tím, čím jóga doopravdy je, komu může pomoci, kde má své limity a proč nejde jen o fyzické cvičení, ale také o dlouhodobou cestu k větší rovnováze, lehkosti a sebepoznání.

Trend, nebo návrat k něčemu podstatnému?

Na první pohled může jóga působit jen jako další z mnoha trendů, které zaplavily sociální sítě a i proto se tak nějak staly součástí moderního životního stylu. Přesto se podle lektorky nejedná o pouhou povrchní záležitost s trváním prchavého okamžiku, ale o návrat k hodnotám, které lidstvo znalo dávno předtím, než začalo žít v tempu současné civilizace. A to je moc dobře.

„Může se zdát, že jde o trend, kterého jsou plné sociální sítě, ale to je vlastně dobře: jde o dobrý trend, který nás vrací právě k tomu, co je pro nás v dnešní rychlé době užitečné, ke zpomalení, tělu a hlavně k sobě. Jógu skutečně vnímám jako návrat k tomu, co je pro nás dobré.“

Jóga v tomto smyslu tedy není cílem, ale cestou, která se přizpůsobuje době i lidem, kteří po ní kráčejí. To s jistou dávkou skromnosti, které však sekundují osobní zkušenosti, lektorka jasně potvrzuje. „Pokud to srovnáme s tou úplně původní jógou, nemůžu odpovědět se sebejistotou, protože jsem ji na vlastní kůži nezažila. To nikdo z nás. Každá lekce dnešní jógy je jiná, každý lektor jógu dokonce předává trochu jinak. Původní jóga pochází z jiného prostředí i světa a známe ji poněkud zprostředkovaně. Dnešní jóga je možná díky sociálním sítím více líbivá, ale podstata snad zůstává stejná. A o to jde. Nejde o to dělat jógu, ale vydat se na cestu jógy.“

Proč jóga oslovuje právě teď?

Dnešní doba je charakteristická přehlcením. Nejen informacemi, ale i povinnostmi, očekáváními a tlakem na neustálý výkon. V takovém prostředí je stále těžší najít chvíli ticha a prostor pro vnitřní orientaci. A právě tady jóga nachází své místo a její popularita tak dle lektorky není náhodná.

„Žijeme ve více a více přehlceném světě, kde denně vnější vlivy svádějí boj o naši pozornost. Proto je čím dál těžší se zastavit a zorientovat ve svém nitru, lidé tak hledají cesty, jak zpomalit, jak více vnímat sebe, své potřeby, místo v životě. Hledají techniky, jak se stále navracet k sobě a přítomnosti. To jsou aspekty, díky kterým je teď nejen jóga rozšířená.“

Jóga se tak nestává jen fyzickým cvičením, ale i nástrojem, jak znovu navázat kontakt se sebou a získat alespoň na chvíli pocit vnitřní stability. Působí blahodárně nejen na fyzično, ale také na duši. Což se v jistých chvílích možná počítá ještě více než krásně štíhlý sval.

Očekávání příchozích

Začátek jógové cesty bývá jen málokdy velkým životním rozhodnutím. Většina lidí nepřichází na první lekci s vizí hlubokého sebepoznání nebo s potřebou zásadní proměny. Častěji za tím stojí únava, napětí nahromaděné během dlouhých dní nebo prostá touha na chvíli vypnout a ulevit tělu, které dává najevo, že už potřebuje zpomalit. Jóga se tak na začátku jeví spíše jako praktická pomoc než jako cesta, která by měla sahat hluboko do vnitřního světa.

„Lidé si chodí pro to, co chceme všichni: úlevu a zpomalení. Často za takovou tou první návštěvou lekce nemusí být nějaká hloubka, první záměr bývá dost často touha protáhnout se po náročném dni. Ale také se pak stává, že se z jógy rychle stane závislost, protože si lidé odnesou více než úlevu od bolesti zad.“

Teprve až časem se ukazuje, že jóga nabízí mnohem širší spektrum možností, než jaké si lidé dokázali na začátku představit. Očekávání se postupně proměňují, rozvolňují a přizpůsobují osobním potřebám i momentální životní situaci. Někdo začne vnímat jemnější vrstvy práce s tělem, jiný si uvědomí, že mu lekce pomáhají nejen fyzicky, ale i psychicky. A právě v této otevřenosti a variabilitě vidí lektorka jednu z největších sil jógy.

„Mám pocit, že stále není jóga jako jóga a najdou se lidé, kteří více prahnou po sebepoznání a hloubce na lekci, ale stejně tak je spoustu těch, kteří berou jógu jen jako doplňkové cvičení třeba k běhu. Ta pestrost mě moc baví: někdo si zamiluje lekce s lektorkou dynamické jógy, někdo jiný zase propadně józe na lekce klidné jin jógy, u které by ten první dynamický běžec vyloženě trpěl nudou. Paradoxem však je, že právě taková skupina by potřebovala jin jógu ze všeho nejvíce.“

A možné obavy příchozích? I o těch ví průvodkyně návratů k sobě své: „Některé odrazuje strach, že jde o pomalé cvičení. Někoho odrazuje strach, že půjde o nějakou příliš ezo lekci. Někdo se bojí, že si nedá do těla. Někoho přesvědčí vlastní mysl, aby nechodil. Tělo pohyb miluje, ale mysl je zkrátka líná. Je to hodně individuální: za sebe si myslím, že by si každý měl najít to, co ho motivuje vyrazit za radostí, pohybem. Co ho skutečně naplňuje a baví. Jóga není pro každého, stejně jako každý nepůjde rád plavat, tančit nebo hrát florbal, nemusí si každý zvolit jógu.“

Jóga jako práce s psychikou

V posledních letech se o duševním zdraví mluví otevřeněji než kdy dřív. Zároveň se ale ukazuje, že samotné uvědomění problému často nestačí. Lidé hledají cesty, jak se stresem, úzkostí a dlouhodobým napětím pracovat v běžném životě, ne teprve až v krizových chvílích. Právě tady má podle lektorky jóga své pevné místo. Ne jako rychlé řešení nebo zázračná metoda, ale jako pravidelný způsob, jak se znovu a znovu vracet k sobě a ke svému tělu. Jóga totiž nepracuje s psychikou odděleně, ale vnímá člověka jako celek, ve kterém spolu tělo, mysl a emoce neustále komunikují.

Jedním z nejsilnějších aspektů jógy je právě její schopnost ovlivňovat psychiku skrze tělo. Nejde o to potlačovat emoce nebo „vypnout hlavu“, ale naopak vytvořit prostor, kde se napětí může postupně uvolňovat. Mnoho lidí přichází na lekce vyčerpaných, přetížených a s pocitem, že už nemají kapacitu řešit další podněty. Jóga jim nenabízí výkon ani nenakládá další úkol, ale poskytuje prostor zpomalit a na chvíli vystoupit z režimu neustálé pohotovosti. Právě v tomto zpomalení se podle lektorky skrývá její terapeutický potenciál.

„Jóga je tak trochu jako antistresové pohlazení. Tělo, mysl a emoce jsou jeden ucelený systém. Když ovlivníme jedno, změní se i ostatní části celku. Jóga kombinuje pohyb, dech i relaxaci, a to je vlastně dokonalé spojení pro náš nervový systém.“

Velkou roli v tom všem hraje práce s dechem a pozorností. Zatímco v běžném dni dýcháme často povrchně a nevědomě, jóga nás učí dech zpomalovat a vnímat. Tím se tělo postupně přepíná z režimu stresu do režimu klidu. Nervový systém dostává signál, že není nutné být neustále ve střehu, a právě to má zásadní vliv na psychickou pohodu. Jóga tak nepůsobí jen během samotné lekce, ale i dlouhodobě, protože učí nové způsoby regulace napětí, které si člověk může přenášet do každodenního života.

Lektorka zároveň zdůrazňuje, že pomoc nemusí být složitá ani časově náročná. Naopak, často fungují ty nejjednodušší techniky, které jsou dostupné téměř každému a dají se použít kdykoli během dne, nejen na podložce. Právě jejich jednoduchost je činí tak účinnými, protože nevyžadují zvláštní podmínky ani dlouhou přípravu a můžeme je klidně považovat za jednu z rychlých první pomocí, když jde o přehlcenost. Tipujete, že Vendula Jelínková má okamžitě v rukávu i konkrétní pozici, která takto bleskově proti stresu pomůže? Pak tipujete správně.

„Z dechových technik mám moc ráda čtvercový dech na 4 doby: nádech, zádrž, výdech, zádrž vždy na 4 nebo více dob. Jednodušší je pak dvojnásobný výdech, který je nenáročný a dobře účinný. Z pozic doporučuji denně třeba po práci pozici blaženosti, která nám pomáhá vysílat signál: jsem v bezpečí, nepotřebuji stresové hormony, můžu se uvolnit.“

Právě tento vědomý signál bezpečí považuje lektorka za klíčový. V moderní společnosti totiž mnoho lidí funguje dlouhodobě v režimu vnitřního napětí, aniž by si to uvědomovali. Jóga jim nabízí možnost tento stav rozpoznat a postupně měnit. Ne tlakem na výkon, ale laskavou pozorností k sobě. Psychická úleva pak nepřichází jako náhlý zlom, ale jako pozvolný proces, který se skládá z drobných návratů k dechu, tělu a přítomnému okamžiku.

Jóga a běžný život

Jóga podle lektorky nekončí okamžikem, kdy se sroluje podložka. Naopak, její skutečný význam se začíná projevovat až v běžném životě. Právě tam se promítá, zda to, co se odehrává během lekce, má skutečný přesah i mimo vyhrazený čas a prostor. V každodenních situacích, ve způsobu, jakým reagujeme na stres, jak komunikujeme s ostatními nebo nakládáme se svými silami, se jóga stává nenápadným, ale stabilním opěrným bodem. Nejde o to být klidný za každých okolností, ale mít k dispozici nástroje, ke kterým se lze vracet ve chvílích, kdy se svět kolem zrychluje.

Jóga se tak postupně promítá do drobných rozhodnutí, která formují náš den. Do schopnosti zastavit se dřív, než zareagujeme impulzivně. Do ochoty vnímat únavu dřív, než se promění ve vyčerpání. Do citlivějšího zacházení s vlastním tělem i myslí. Ne jako soubor pravidel, ale jako způsob, jak se k sobě chovat s větší pozorností a respektem. Tato nenápadná kontinuita mezi lekcí a běžným životem pak samozřejmě józe vtiskává její hlubší smysl.

„Jóga je pro mě více než lekce nebo samotné cvičení. Pomáhá mi snažit se být dobrým člověkem, vnímat a pečovat o své tělo, radovat se z pohybu, žít vědoměji. Navíc se považuji za věčného jógového začátečníka a to mě moc baví: ta pokora, zvídavost a radost ze všeho nového. Zároveň ta hloubka. Objevování, sebepřijetí a napojení se na sebe, život…“

Zásadní roli hraje také práce s hranicemi a sebehodnocením, které se přirozeně promítají i do mezilidských vztahů. Na podložce se člověk učí vnímat své limity bez srovnávání s ostatními a bez tlaku na výkon. Tato zkušenost se pak přenáší i mimo lekce, do komunikace s okolím i do vztahu k sobě samému. Jóga proto může pomáhat kultivovat větší vnitřní jistotu, která není závislá na vnějším hodnocení ani na očekáváních druhých.

„I na lekci jsme s druhými, pracujeme s hranicemi těla, hodnocením, strachem z hodnocení. Ale jóga na rozdíl od jiných cvičení skvěle a ihned učí, že pozornost dáváme k sobě. Pak se právě ty hranice, strachy a hodnocení mažou, protože v józe je nakonec každý sám. Sám se sebou. To je na tom také velmi silné a krásné. A to lidi na lekcích spojuje. To, že se tam toho něčeho v sobě mohou dotknout.“

Instagram, realita a iluze rychlých výsledků

Sociální sítě sehrály v popularitě jógy významnou roli, ale zároveň přinesly i zkreslené představy o tom, co jóga je a co skutečně může nabídnout. „Lidé dnes prahnou po instantních řešeních a zkratkách, takže to mnohdy může vypadat, že přijdeme na nějakou speciální lekci, kde nám něco aktivují, odblokují nebo vyčistí, ale tak to bohužel nefunguje. Na druhou stranu to, že jde třeba právě jóga vidět, je i dobré: dostane se k lidem, ke kterým má. Vše má zkrátka svá pro i proti, co je dobré, je často jen o úhlu pohledu.“

Ale? „Každé tělo je jiné, každý máme jiný rozsah, jiné pohybové nadání. Jóga není dokonalá fotka na instagramu, ale dokonalý prožitek sebe sama na podložce kdekoli,“ zároveň připomíná a dodává, v čem ona „instagramová jóga“ může být například zavádějící. „Některé složité, avšak nádherně vypadající impozantní ásany mohou v lidech vyvolávat pocit, že jim jóga nepůjde, že je složitá. To může někoho odradit. Někdo se však může nadchnout, ale spěchat k takovým výsledkům právě kvůli sociálním sítím: a to si zase může ublížit.“

Prospěšný trend, který může změnit každodennost

U jógy se často mluví o benefitech, technikách a výsledcích, ale skutečná změna se podle lektorky neodehrává v extrémních výkonech ani v dramatických proměnách. Nenápadně se zapisuje do každodennosti, do toho, jak člověk přichází na lekci, jak z ní odchází a jak se k sobě vrací znovu a znovu. Není to okamžitý zlom, spíše tiché ukotvení, které se postupně stává samozřejmostí. Jóga se v tu chvíli přestává odehrávat jen na podložce a začíná se promítat do způsobu, jakým člověk vnímá své tělo, své hranice i vlastní tempo. Právě v tomto nenápadném posunu se podle lektorky pozná, že se z občasné lekce nestala jen další aktivita v diáři, ale skutečný návyk, který má v životě své pevné místo.

„Možná je to ten spokojený úsměv po lekci. Možná že to je ten nejlepší ukazatel: pravidelnost a radost po každém cvičení. A jako každý pozitivní návyk může i tento přinést více pozitivních, zvyků a změn.“ S tím souvisí i to, co si lidé z jógy skutečně odnášejí. Nejde o výkon, flexibilitu ani o to, jak pozice vypadají navenek. Důležitější je pocit, který zůstává ještě dlouho poté, co lekce skončí. Pocit lehkosti, který se netýká jen těla, ale i vnitřního nastavení. Schopnosti pustit napětí, být k sobě laskavější a nebrat se tak vážně. Právě tato kvalita je podle lektorky tím nejcennějším, co jóga může v dnešní době nabídnout. „Lehkost. Na těle i duši.“ Tak dle lektorky ona nabídka, která se neodmítá, zní a závěrem dodává, že:„Jsem přesvědčená o tom, že každý si v ní může najít to své. A svou cestu: a může to být hluboce spirituální, nebo klidně naopak hravá a moderní cesta.“

Barbora Klímová